ty se plížíš za mnou,
vim že tu jsi,
Ty hnuse, vypadni.
Hmatám rukou do prázdna,
chytám jen vzduch,
Kde je ta osoba?
je to snad duch?
A tak jdu dál a dál,
nemilosrdně vraždím čas,
najednou předemnous' stál,
ale jakbysmet zmizels' zas.
Nemáš žíly a nemáš mozek,
chybí ti údy a srdce ti nebije,
jsi zrůda, rozhodně ne člověk,
ne-li snad něco, co ani nežije?
Nehmotný a chladný nic,
až z tebe běhá mráz po těle,
budnout tě nožem do plic,
kdybys je nepostrádal, netvore!
Žádné komentáře:
Okomentovat